Paní Olinka se narodila 20. 12. 1935 v Darkově Alžbětě a Albinovi Raszykovým. Vyrůstala v harmonické rodině spolu se svojí o 7 let mladší sestrou Editkou. Jako malé děvčátko zažila válku, nouzi o jídlo a strasti oné doby. Přála si stát se zdravotní sestrou, pomáhat lidem, jenže doba i chudoba jí donutila k tomu, aby šla již pracovat. Pracovala nejprve v Lázních-Darkov jako uklízečka, kde její tatínek dělal topiče. Z prvního manželství, které netrvalo dlouho, si odnesla jen slzy. Ve svých 25 letech jí zemřel prvorozený syn Mireček a o tři roky později i druhý syn Vladimírek. Jako mladičká již začala chodit na hřbitov a to ji doprovázelo celým jejím životem. V těžkých chvílích svého života jí byl oporou její nynější manžel pan Vladislav Grendziok, se kterým byla ve svazku manželském celých 45 let. Žili spolu v krásném a harmonickém manželství, měli spolu dvě děti Petříka a Alenku. Postavili svůj společný rodinný dvojdomek v Darkově a žili v něm šťastně pospolu se svojí sestrou Editkou a její rodinou. Pracovitá paní Olinka chodila do dvou zaměstnání. Dopoledne jako pradlena v mateřské škole a večer jako uvaděčka v kině a později i jako vedoucí kina Darkov. Tato zaměstnání ji v jejím starším věku vystřídala práce ekonomky v Domě kultury v Karviné, ze které potom odešla zaslouženě do důchodu. Pro její přátelskou, milou a láskyplnou povahu ji měli všichni rádi. Byla všem oporou, vrbou a příkladem ve všem. Pekla dorty, pracovala na poli a společně se svým mužem se starali o hospodářství.
Zármutek a neštěstí, které ji život přichystal, pak doprovázela i smrt její maminky Alžběty a po té i náhlá smrt její sestry Editky. Zemřely tak mladé, obě ve věku 49 let. Paní Olinka ztratila ve svých 40 letech svou milovanou maminku a 16 let později i sestru. Tyto rány do srdíčka později zmírnila radost ze svých 4 vnoučat (Robinka, Petříka, Adélky a Alenky). S láskou a péčí pomáhala s výchovou vnoučat, učila je skromnosti, pořádku a vzájemné lásce.
V roce 1994 se paní Olinka s celou svojí rodinou musela z Darkova vystěhovat kvůli poddolování. Loučení s „celou ulicí“, se všemi sousedy i s nejlepší kamarádkou paní Marcelkou bylo pro ni smutné. Nelehkou situaci s bydlením doprovázel i smutek z úmrtí jejího tatínka. I přes všechna úskalí si nakonec s manželem našli krásné bydlení v rodinném domku v Orlové- Lutyni na Zbytkách. Tam paní Olinka našla své nové přátele a velmi milé a laskavé sousedy. Tam se také dožila svého věku 77 let v harmonii a souznění se všemi. Tam si také vzala svojí nemocnou tetu Štefku, o kterou se 3 roky starala. Tam si pěstovala svou zeleninu a kytičky, které měla tolik ráda. Celý svůj život byla paní Olinka nakloněna víře, pravidelně chodila do kostela, kde se za všechny modlila.
Paní Olinka od nás odešla po krátké, ale těžké nemoci, která ji uvázala na lůžko v srpnu 2013. V těchto posledních měsících ji velmi pomáhal její manžel, děti, neteře i sousedi (obzlášť paní Květka Návratová). Všemi silami se jí snažili uzdravit, ale to se již nepodařilo.
