Narodil se v roce 1867 v Opavě do rodiny Antonína Vaška a jeho ženy Marie Vaškové (roz. Brožkové). Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel. Vydával od roku 1860 první český list ve Slezsku, Opavský besedník. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost rukopisů Královedvorského a Zelenohorského. Na základě filologického rozboru dokázal, že autorem jejich textu je Václav Hanka a obvinil ho z jejich padělání. Vaškova matka Marie pocházela ze zámožné rodiny v Týnci nad Labem.
V roce 1873 byl Antonín Vašek za své pročeské aktivity (v téměř německé Opavě) nucen i s rodinou přestěhovat se do Brna. Každé léto tráví malý Vladimír Vašek v Háji u Opavy, kam se vrací jeho otec za svou zálibou - lovem. Dětství Vladimíra Vaška je však poznamenáno neshodami mezi rodiči a nevybíravými útoky proti otci za jeho filologickou práci o Rukopisech. Antonín Vašek umírá na tuberkulózu v roce 1880. Marie Vašková tak zůstává se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci.
V roce 1881 začíná Vladimír Vašek navštěvovat brněnské gymnázium. Nejhorší prospěch má z němčiny, matematiky a zpěvu. Sám básník později přiznává, že hudbě nikdy nerozuměl. Učitel zpěvu ještě na měšťance Vaškovi posměšně přezdíval Anton (ein ton=jeden tón), protože všechny písně zpíval v jediném tónu. Naopak prospívá v řečtině. Během gymnaziálních let již píše první verše, které se však nezachovaly. Většinou se však jednalo o ironické veršovánky namířené proti profesorům. Je ovlivněn četbou Vrchlického, Čecha, Nerudy, Hölderlina a Poea. Již ve čtrnácti se však naučil rusky a četl Puškina a Lermontova v originále.
Po ukončení gymnázia (prospěch se mu trvale zhoršoval) uvažuje o vstupu do kláštera. Nakonec se však rozhoduje pro studium klasické filologie v Praze.
Tři roky (1885-1888) studoval v Praze klasickou filologii, studia však nedokončil. Zde získal zálibu v antice i etymologii. Není bez zajímavosti, že mezi jeho učitele patřili T. G. Masaryk, Josef Durdík, Jaroslav Goll, Otakar Hostinský. V této době tráví nejvíce času v hospodách a kavárnách. Více než studiu se věnuje kartám a pitkám se spolužáky. Setkává se zde poprvé s Janem Herbenem a také s Vilémem Mrštíkem, se kterým diskutuje o literatuře. Stále častěji však propadá melancholii a uzavírá se do sebe. Neúčastní se žádných politických ani národních aktivit. Sám později přiznává, že nenavštívil ani Národní divadlo ani katedrálu sv. Víta.
Vaškův pobyt v Místku v letech 1891-1893 je pro vznik Slezských písní stěžejní. Vašek je v malém městečku Místek jako poštovní úředník místními automaticky přiřazen k „honoraci“. Dále pokračuje v nevázaném životě, avšak začíná si všímat velké lidské bídy Frýdecka. Nejprve bydlí v obci Koloredov u Místku, později bydlí u řezníka Lyska na Ostravské ulici v Místku. Začátkem roku 1892 se Vašek seznamuje s Ondřejem Boleslavem Petrem v hostinci manželů Sagonových. Zde vzniká osudové přátelství s Ondřejem Boleslavem Petrem, které Vaška tolik poznamenalo. O. B. Petr byl učitel, divadelník a vlastenec, jehož život jakoby se promítal v mnoha básních Slezských písní a vedl také k teoriím o možném (spolu)autorství. V každém případě se zrodilo veliké přátelství. Oba psali verše, spolu vyráželi na túry po kraji, kde Petr seznamoval Vaška s historií a problémy jednotlivých vesnic. Byl to právě vášnivý slezský vlastenec O. B. Petr, který obrátil Vaškovu pozornost k sociální a národní otázce Slezska. O. B. Petr seznámil Vaška také s Maryčkou Sagonovou (svou nešťastnou láskou). Vašek se nejprve zamiloval do Maryčky Sagonové a později do Dody Bezručové. Tito dva lidé (Petr a Bezručová) byli nejbližšími přáteli Vaška v Místku. Pozdější Vaškův pseudonym Petr Bezruč k tomu odkazuje.
Zde v Místku tak začíná přerod apatického Vaška ve vášnivého zastánce práv chudých slezských lidí. Nemáme však žádné svědectví o tom, že jádro Slezských písní vzniklo již za pobytu v Místku. Mnohé básně Slezských písní však reáliemi odkazují do doby před rok 1891(!). Naopak mnohé básně musely být napsány později, protože popisují události pozdějších let.
V roce 1893 spáchal jeho nejlepší přítel O. B. Petr sebevraždu a Vladimír Vašek si podává žádost o přeložení do Brna, ta je kladně vyřízena a on ještě v témže roce nastupuje na nádražní poštu v Brně. V roce 1894 umírá Marie Vašková a Vašek se začíná starat o mladšího sourozence Antonína. Jezdí za svým bratrem Ladislavem do Kostelce na Hané. Odtud se datuje jeho vztah k Hané.
Dílo
Poezie Petra Bezruče je v kontextu české literatury naprosto ojedinělá. Jeho originalita netkví pouze v (jediném) prudkém básnickém výboji, který se zaobírá sociálními a národnostními problémy Slezska konce 19. století řadí ho tak mezi autory sociální, buřičské. Je to také především zvláštní vztah Vladimíra Vaška k vlastnímu „jedinému“ dílu, ve kterém se dal tak prudce na stranu chudých a utlačovaných. A to pouze jedenkrát za svůj život. Literární teoretici přicházeli s nejrůznějšími teoriemi, které měly vysvětlit mnoho nejasností ohledně života a díla Petra Bezruče, ty však nejsou dodnes uspokojivě vysvětleny.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Bezru%C4%8D
