Studoval na gymnáziu v Praze, poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921 – 1924. Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň "Mal du Paye".
V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA. Do Československa sr vrátil v roce 1946. Po dvou letech, kdy se snažili s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii, aby se později v roce 1950 vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl tehdy v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření ze sympatií ke komunismu. Tehdy se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. V téže době byl Jan Werich ředitelem divadla ABC.
Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem osobně setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.
Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel.[2] V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu. Zemřel 1. července 1981 na infarkt.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Voskovec
