Narodil v rodině lázeňského a panského lékaře dr. Jana Vincence Tirsche na děčínském zámku. Jeho otec (jehož otec - zedník Karel Tirsch - pocházel z Krbice) i matka Vincencie Tirschová, rozená Kirschbaumová, pocházeli z Čech, mluvili však německy. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky. V roce 1836 se jeho otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Tyršova matka zemřela o dva roky později v Kropáčově Vrutici, kam se předtím se synem uchýlila. Na tuberkulózu v útlém věku zemřely i jeho obě sestry.
Byl tedy od svých šesti let vychováván v české vlastenecké rodině svého strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici na Mladoboleslavsku, později ve Stránově.
V roce 1841 se přestěhoval do Prahy ke svému strýci Ant. Kirschbaumovi a začal studovat. Zprvu na dvoutřídní triviální škole u Maltézů a pak na malostranském gymnáziu. Zde se začal zajímat o studium antické kultury.
Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra.
Revoluce 1848 tehdy šestnáctiletého Tyrše velice ovlivnila a proto se rozhodl přestoupit na akademické gymnázium, které bylo více vlastenecké. Odtud pak odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Práva jej nebavila a tak přestoupil na filozofickou fakultu, kde se věnoval studiu filozofie a estetiky. Chtěl získat vzdělání všestranné, navíc se věnoval studiu matematiky a na lékařské fakultě i anatomii. V roce 1855 studia ukončil. Neměl však peníze a proto se stal vychovatelem synů továrníka Bartelmusa v Novém Jáchymově u Berouna. S jeho syny cvičil, ve volných chvílích pracoval na českém tělocvičném názvosloví. V nedaleké myslivně se seznámil s Jindřichem Fügnerem. V roce 1860 byl v Praze promován na doktora filozofie a rok poté, po pádu Bachova režimu se do Prahy odstěhoval. Zpočátku projevoval mnoho různých zájmů, nesoustředil se na určitý vědní odbor. Do Riegrova naučného slovníku zpracoval několik filozofických hesel. Žil skromně z nevelkého platu cvičitele soukromého tělocvičného ústavu.
Zakladatel Sokola
Byl jedním ze zakládajících členů tělocvičného spolku Sokol Pražský na jaře roku 1862. Byl v letech 1862 až 1864 jeho prvním tělovýchovným (a placeným) náčelníkem a práci se věnoval naplno. Roku 1863 navrhl vytvoření Sboru pro vzájemnost československých spolků tělocvičných a svolat všechny cvičitele, avšak to mu rakousko-uherské úřady nepovolily a byl i policejně vyšetřován.
V šedesátých letech 19. století několikrát kandidoval za mladočechy a byl do českého zemského sněmu zvolen. Stal se pak i poslancem říšské rady.
Spolu s dalšími kolegy navrhl uspořádat první slet sokolů již roku 1866, i tento záměr byl úředně zakázán. Když bylo v roce 1871 vydáno první číslo časopisu Sokol, uveřejnil v jeho úvodu stať Náš úkol, směr a cíl. V době příprav oslav 20. výročí založení Sokola navrhl uspořádat veřejné cvičení s průvodem Prahou. Prvotní svůj návrh pak rozšířil na uspořádání sjezdu všech sokolských jednot z Čech a Moravy s přizváním bratrkých spolků ze světa (1. Všesokolský slet).
Vytvořil pro něj v únoru 1882 Základy tělocviku (dokončil Vilém Kurz). Stanovil také sokolské zásady (síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů). Tato práce, nazývaná později i Tyršovou soustavou, předložená cvičitelskému sboru Sokola Pražského, byla základem sestav pro sletová cvičení.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Tyr%C5%A1
