Karel Václav Rais (4. ledna 1859 Bělohrad – 8. července 1926 Praha) byl český spisovatel s regionálním zaměřením na Podkrkonoší, představitel realismu a tzv. venkovské prózy, který svým dílem navazoval na Němcovou, Hálka a Světlou.
Narodil se v Bělohradě (v 90. letech 19. století přejmenován na Lázně Bělohrad), pocházel z chudé rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Učil v Železných horách, v Hlinsku a Trhové Kamenici. Později (1894) se stal ředitelem měšťanských škol v Praze na Vinohradech.
Zakladatel beletristického časopisu Zvon.
Dílo
Počáteční práce psal pro mládež, tyto práce souvisejí s jeho učitelským povoláním, jejich cílem bylo vychovávat mládež.
Později (zhruba od r. 1890) ho začali zajímat horalé, výminkářská otázka a především generační problémy. V jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou velmi slabé.
Téměř všechna díla vycházejí z podkrkonošského venkova, jeho rodiště, které vášnivě miloval, a zabývají se sociální problematikou. Problémy neřeší, ale pouze je popisuje. Charakteristiku tvoří pomocí dialogu.
Například dílo Západ se ale odehrává na Českomoravské vysočině, ve vesničce Studenec.
Nejvíce se zajímal o osudy těch, kteří se nemohli bránit, tj. starých lidí a dětí.
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_V%C3%A1clav_Rais
